Co je obleva úplně přesně nevím. Podvědomě ale cítím, že pro lyžaře to nebude nic extra. A nebylo.

Padla na nás mlha hustá tak, že by se dala krájet, bylo nad nulou a mžilo. Sníh se rychle shrnul a tvořil kupy, které tahaly za nohy. Taky lidí bylo jak much. Nejhorší byla banda asi čtyřiceti cucáků v barevnejch dresech. Matěj teď tvrdí, že to byli naši. 

V tom případě to byli skvělí týpci, který pěkně jezdili, poslouchali, jezdili opatrně.

Opravdu, takoví naši lyžaři byli. Dělali, co měli, nedělali, co neměli a ještě měli radost z toho, jak se mají.

Jezdilo hodně samostatných skupinek. Část červených  a oranžoví jezdili červenou a černou, takže  občas potom někdo hlásil „Jel jsem černou, fakt, nekecám!“. 

V pátek máme naplánovaný návrat do Prahy ve 14:49. Tak si pro ta svá zlatíčka přijďte.  Kousky, které si nikdo nevyzvedne, dáme do nalezince.