Je sobota večer. Jsme tu. Kde taky jinde. Těšili jsme se na to nejmíň od letního tábora a už je to tady. Už při nastupování do vlaku jsme se třásli očekáváním.  Na všech bylo vidět, jak jim stoupá adrenalin.  Všichni se třásli vzrušením. Atmosféra těsně před výbuchem. Takže se nelze divit, že když se vlek rozjel, polovina výpravy usnula. Některé jsme v Hradci museli usilovně budit. Asi všichni celou noc balili. 

Zkrátka jsme tady a musíme poznamenat, že na chatě Radost nás už trochu nenávidí. Letos v zimě bylo většinou ošklivo, často pršelo a sněžili jen, když jsme přijeli my. Prostě když tu nejsme,  prší a to obchodům nesvědčí. A když přijedeme, musí odklízet sníh. Kdych to měl shrnout bez legrácek my z Krče jsme tu letos byli třikrát. Pokaždé jsme přijeli po propršeném týdnu s bahnem a nasněžilo nám. Máme takové štěstí, že kdyby se to stalo v před předminulém století, nejmíň já bych skončil na hranici. To naštěstí v době energetické krize nehrozí. Doufám! Sakra! Na co máte ty sirky, nenoste sem to dřevo, neškrtejte tady, co to tu kouří, fuj to je smrad, tady se něco pálí …..

Chcete vědět jak se tu máme? Jistě, ale dnes už to asi nedopíšeme. Zítra! Podívejte se zatím do fotogalerie. Ne nadarmo se říká, že fotka je za tisíc slov.

Dobrou noc.