Po pondělním masakru a úterním výletu dostalo počasí konečně rozum. Přijeli jsme no svah, kde bylo 10 centimetrů urolbovaného prašanu. Krásně to jelo, i když se to trochu lepilo. Na to pomohl vosk. A padalo se do měkkého. Skoro všichni jsme vyjeli nahoru, abychom si užili pořádný svah. Červení a oranžoví (ta rychlejší družstva) už jezdili nahoře dřív.  Žlutí jeli až dneska a moc se jim tam líbilo.  

Po obědě jsme se tam vyrazili znovu. Cestou na svah se rozjela diskuse: 

Kruci, něco padá! 

Co sníh? 

No, na sníh to zrovna nevypadá. 

A co teda? 

Nevim. 

Hele, jestli prší, tak jí z autobusu nevylezu. 

No, něco padá, sníh to neni … , když vyloučíme všechny ostatní alternativy, zbyde pravda. 

Já to říkal, prší, nikam nejdu!

Z autobusu jsme nakonec vystoupili a nelitovali. Jezdilo to krásně na velkém kopci jsme byli všichni, Maruška H, Kačka H. Ricco i Molly. Všem se to líbilo a sníh byl jednoduše dokonalý. Navíc všichni víše jmenovaní začátečníci sjeli i červenou a to je síla. Prostě paráda se vším všudy. Tak snad nám ještě ten jeden den vydrží.